Od 1.1.2021 došlo s novelou zákoníku práce k mnoha změnám, které se týkají dovolené zaměstnanců. Zejména nároku na dovolenou a jejího případného krácení. Společně se na ně podíváme a srovnáme si je s tím, co platilo do konce roku 2020. Vše níže uvedené platí i od 1.1.2024.
Beze změny zůstal rozsahu práva zaměstnance na dovolenou v podnikatelské sféře. To znamená, že zaměstnanci soukromého sektoru mají pořád standardně nárok na čtyři týdny dovolené.
První zásadní změnou je, že se mění základní jednotka pro výpočet a čerpání dovolené. Tou není odpracovaná směna zaměstnance, ale odpracovaná týdenní pracovní doba. V praxi to znamená, že dovolená se již nepočítá na celé dny, ale na hodiny. Nárok na plnou výměru dovolené má jen ten zaměstnanec, který u zaměstnavatele odpracoval v pracovním poměru po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Pokud pracoval méně, náleží mu poměrná část dovolené.
Důvodem této změny byl fakt, že zaměstnanci pracující v různých režimech rozvrhu pracovní doby mohli mít různý nárok na dovolenou (její délku), přestože odpracovali stejný počet hodin. Jako příklad si lze vzít zaměstnance, který pracuje od pondělí do úterý 10 hodin denně a od středy do pátku 5 hodin denně, podle dosavadní úpravy je jedno, zda si vezme dovolenou v pondělí nebo v pátek, vždy se mu odečte “jeden den dovolené”.
Lze žádat o “hodinu” dovolené?
Bohužel ne. Nejmenší “jednotkou” o kterou můžeme jako zaměstnanci žádat, je půl směny. Pro zaměstnavatele platí ještě přísnější omezení, ten může nařídit dovolenou jen v rozsahu celé směny. V tomto ohledu tedy k žádné zásadní změně nedochází, protože dovolené v délce půl směny byly běžné i do této novely.
Dovolená za kalendářní rok
Na kolik dní dovolené má zaměstnanec nárok, je nyní snazší vypočítat. Stačí k tomu rozsah pracovní doby a délka nároku na dovolenou. Pokud uvažujeme běžnou pracovní dobu v rozsahu 40 hodin za týden a nárok na dovolenou v délce čtyř týdnů, pak je roční nárok na dovolenou 40 x 4 = 160 hodin.
Pokud by při výpočtu dovolené vzniklo desetinné místo (například u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby), zaokrouhluje se na celé hodiny směrem nahoru. Takže i když by vyšel nárok na 160,1 hodiny dovolené, zaokrouhlí se na rovných 161 hodin
Poměrná část dovolené
V případě, že zaměstnanec nepracoval pro zaměstnance celý rok, bude mít nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok za předpokladu, že vykonával pro zaměstnavatele práci po dobu nejméně čtyř týdnů.
To je další velká změna, protože do roku 2021 platilo, že zaměstnanec musí odpracovat alespoň 60 dnů, aby měl nárok na dovolenou a to ve výši 1/12 z výměry za každých 21 odpracovaných dnů.
Krácení dovolené v případě neomluvené absence zaměstnance
Dovolenou zaměstnance lze krátit, jen podle skutečně zameškaných hodin. V případě, že zaměstnanec zamešká jen část pracovní směny, tak zaměstnavatel může dovolenou krátit, až součet zameškaných částí směn bude tvořit celou směnu. Jednotlivé absence se sčítají.
Při krácení pro neomluvenou absenci je nutné myslet na fakt, že lze krátit pouze tu dovolenou, na kterou zaměstnanci vznikl nárok. Tzn. pokud zaměstnanec na žádnou dovolenou nemá nárok, není mu co krátit.
I při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jenž měl pracovní poměr u zaměstnavatele trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů. Tzn. že mu nemůže být dovolená krácena pod tuto hranici.
Za zmínku stojí i fakt, že zaměstnavatel nemusí krácení dovolené provádět, je to jen možnost, kterou má k dispozici. Záleží tedy na jeho rozhodnutí.
Do roku 2021 to bylo tak, že za každou absenci mohl zaměstnavatel krátit dovolenou v rozmezí 1-3 dnů.
Krácení dovolené z důvodu nemoci
Opět velká změna. Do roku 2021 se za prvních 100 zameškaných pracovních směn krátila dovolená o 1/12. Za každých 21 dalších zameškaných dní z důvodu nemoci pak o další 1/12.
Od 1.1.2021 je to tak, že se doba nemoci v délce dvacetinásobku týdenní pracovní směny bere jako výkon práce.
Převedeno praxe:
Opět mějme 40ti hodinovou týdenní pracovní dobu. 20 x 40 = 800 hodin, nemoci, které se počítají jako výkon práce.
Při osmihodinové pracovní směně se bavíme o 100 dnech (800 / 8 = 100). Tedy i když budete během roku 100 dní nemocni, máte nárok na plnou výměru dovolené.
Pro tento nárok ale existuje podmínka v podobě nutnosti odpracovat alespoň 12násobek stanovené týdenní pracovní doby.
Tato podmínka platí i pro další překážky v práci typu karanténa nebo rodičovská dovolená.
Minimální délka nařízené dovolené
Zaměstnavatel může nařídit dovolenou v minimální délce jedné pracovní směny. Pokud by chtěl zaměstnavatel nařídit například půl směny, musí s tím zaměstnanec souhlasit.
Jen v případě že se jedná o čerpání zůstatku dovolené, může zaměstnavatel nařídit kratší dobu než jednu pracovní směnu.
Nemoc v úvodu roku, výpověď a nárok na dovolenou
Poměrně častý dotaz, uvedu ho tedy na příkladu. V průběhu února dáte výpověď, od března běží dvouměsíční výpovědní lhůta a vy první týden v březnu skončíte na pracovní neschopnosti na dva měsíce.
Jelikož jde o výpověď ze strany zaměstnance, výpovědní lhůta se o dobu nemoci neprodlužuje
Máte nárok na poměrnou část dovolené - je splněna podmínka odpracovaných více než čtyř týdnů
Nemáte nárok na zápočet doby pracovní neschopnosti jako doby výkonu práce z pohledu nároku na dovolenou - není splněna podmínka odpracovaných dvanácti týdnů
Příklad: krácení dovolené při krátkodobé nemoci
Petr pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené. V září onemocní na 3 týdny a zamešká 120 hodin. Dovolená se mu nekrátí, protože se vešel do limitu 800 hodin a zároveň daný rok odpracoval 12 a více týdnů.
Příklad: krácení dovolené při dlouhodobé nemoci
Erika pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin týdně, a má 4 týdny dovolené (160 hodin). Onemocněla 5. června a do konce roku byla v pracovní neschopnosti.
V daném roce odpracovala 22 týdnů, kvůli nemoci zameškala 30 týdnů. Protože odpracovala 12 a více týdnů, 20 týdnů z nemoci se ji počítá jako výkon práce. Celkem tedy pro účely výpočtu dovolené odpracovala 42 týdnů.
Za každý odpracovaný týden má nárok na 1/52 dovolené.
160 / 52 = 3,07 (toto je 1/52)
42 (týdnů) × 3,07 = 128,94 hodin dovolené
Neúplné hodiny se zaokrouhlují nahoru. Petra má tedy nárok na 129 hodin dovolené, což je 16,13 dnů, respektive 16 dnů a 1 hodina. Samostatná hodina dovolené se nezaokrouhluje, Petra si ji vyčerpá, případně může požádat o její převedení do následujícího roku.
Příklad: krácení dovolené při celoroční neschopence
Jonáš byl celý rok 2023 v pracovní neschopnosti. Nemá nárok na žádnou dovolenou, protože neodpracoval alespoň požadované 4 týdny (limit dle zákoníku práce).
